Dům naruby umožňuje návštěvníkům spatřit svět vzhůru nohama
Spatřit svět z jiné perspektivy. Na to láká turistická atrakce, která se nachází v jihoafrickém městě Hartebeestport. Je jí dům postavený naruby, v němž je opačně naprosto vše. Návštěvníci se místo po podlaze procházejí na stropě, zatímco jim nad hlavami visí třeba jídelní stůl se židlemi nebo postel.
Dům se stal nečekaně rychle turistickou atrakcí, která přitahuje stovky návštěvníků, uvádí agentura EFE. Jeho účel není nikterak rafinovaný, turisté se mají zkrátka dobře pobavit a pořídit si bláznivé fotografie na památku.
Budova je navíc nakloněná, proto může její interiér zmást smysly a pořádně zamotat hlavu. Lidé s takzvaným vestibulárním syndromem, kteří trpí závratěmi, by proto měli být obezřetní a mít na paměti, že vstup do domu je na vlastní nebezpečí.
Atrakce se nachází asi 75 kilometrů od hlavního města jihoafrické republiky Johannesburgu a podle oficiálních stránek tu lidé stráví kolem dvou hodin. Pro nejmenší návštěvníky je v areálu nachystáno i další vyžití v podobě skákacích hradů a podobně.
Myšlenka domu stojícího vzhůru nohama není nikterak nová. Podobné se nacházejí po celém světě, třeba na německo-polském ostrově Uznojem. Tamní obrácený dům je rovněž přístupný i zevnitř. Další takovou atrakci mají v jihoanglickém Brightonu nebo Orlandu na Floridě. V gruzínském městě Batumi mají zase obrácenou repliku Bílého domu — tu mají také v americkém Wisconsin Dells.
RECENZE: Ručně psaný dopis Bruce Springsteena
Název nového alba a prvního singlu Letter To You (Dopis pro vás) je přesný. Americký zpěvák a hudebník Bruce Springsteen napsal svými písněmi osobní dopis fanouškům a udělal to starým dobrým způsobem, od srdce. Obrazně řečeno, napsal ho ručně.
Vrátil se na něm ke spolupráci se svou skupinou E Street Band, kterou na chvíli přerušil na svém loňském počinu Western Stars. To album bylo stylovou cestou po americké prérii a jiných krajích naplněné vkusnými písněmi v orchestrálních úpravách, Letter To You je návratem k čistokrevnému rocku.
Dvacáté studiové album nahrával s kapelou ve svém studiu v New Jersey. Trvalo jim to jen pět dní, žádné studiové úpravy nahrávek se prý nekonaly a většinu z tuctu skladeb na desce napsal The Boss, jak se Springsteenovi na hudební scéně přezdívá, během deseti dnů. Přináší devět čerstvých písniček a nové nahrávky tří starších, v sedmdesátých letech napsaných a dosud nevydaných, jmenovitě Janey Needs A Shooter, If I Was the Priest a Song for Orphans.
Věkový rozdíl mezi skladbami není na albu patrný. Všechny byly ostatně nahrány nyní a jistí je přirozené hráčské a aranžérské schopnosti protagonisty i členů jeho kapely.
Springsteen vytvořil desku o smíření, pomíjivosti, odchodu, loučení, v úvodní akustické baladě One Minute You’re Here též o životě na cestách od města k městu. Mnohé písně připomínají to, co už v minulosti stvořil. V některých se uzavřel do kruhu nosné melodie a nehodlal jej narušit či opustit (House of a Thousand Guitars, Song for Orphans).
Taková je nicméně jeho autorská a koneckonců i interpretační řeč. K ní patří i do syrové hry kapely vkusně doplněný zvuk foukací harmoniky, jenž v písničkách akcentuje patrný countryový vliv, či piana, které je zase zjemňuje.
Springsteen zaujme jak v ryze rockových skladbách (Burnin’ Train, Ghosts), tak v poklidných a naléhavých House of A Thousands Guitar, Song for Orphans či If I Was The Priest, jižanským rockem motivované Rainmaker i v popovější The Power of Prayer.
V kontextu jeho tvorby i tradičních rockových zvyklostí je všechno v pořádku, jakkoli se zdá, že nepřichází s ničím byť jen trochu jiným. Téměř každá písnička na desce má pak takový charakter, že se posluchač těší na její koncertní provedení, protože ví, že je to takhle ono, že je to springsteenovsky poctivé a emotivní.