VYDRA MOŘSKÁ
- delší ocas
- méně srsti
- nevadí mu voda ani souš
- nachází a především ve sladkovodních řekách
- může plavat i na zádech krátce
- zadní tlapky jsou podobným předním
VYDRA ŘÍČNÍ
- většinou života tráví ve vodě
- hustá srst
- tráví dlouhé období plaváním na zádech
- zadní tlapky se liší od předních tlapek
- tlapky jsou delší a mají více vycpávek
ROZMĚRY
VÁHA
ROZMNOŽOVÁNÍ
Vydry nemají žádnou stanovenou dobu námluv. Uvnitř území jednoho samce žijí zpravidla dvě samice, které samec v době, kdy jsou připravené k páření střídavě navštěvuje. Vydří máma rodí ve své noře, kterou si vyhloubí v kořenech stromů, nebo zabere opuštěnou noru třeba po králíkovi. V jednom vrhu bývají zpravidla 2 až 3 po narození slepá máďata. V prvních týdnech života jsou mláďata plně závislá na mateřském mléku. Mláďata se začínají osamostatňovat kolem osmého až devátého měsíce života. I déle. Vydry patrně nemají mláďata každý rok.
POTRAVA
ZPŮSOB LOVU
Vydra pronásleduje kořist nejvýše 2-3 minuty, lov bývá úspěšný na každý třetí až čtvrtý pokus. Úspěch závisí na rychlosti a vytrvalosti unikající kořisti, protože vydra se musí i během lovu nadechovat nad hladinou, a také na dostupnosti úkrytů, v nichž se může potenciální kořist před vydrou schovat.
ZAJÍMAVOSTI
Vydří srst je neuvěřitelně jemná a hustá, na 1 cm2 tzv. podsady připadá několik desítek tisíc chlupů. Jemná podsada zadržuje mikroskopické bublinky vzduchu a působí jako velmi účinná izolační vrstva. Díky tomu může být vydra mnohem mrštnější, než jiní na vodu orientovaní savci, protože nemusí vytvářet přílišné tukové vrstvy. Vydra se dokáže velmi dobře orientovat i v kalné vodě a také dokáže velmi dobře odhadnout prostupnost různých otvorů, protože k tomu, obdobně jako např. kočky, využívá dlouhé hmatové chlupy na čenichu.