Léčba Crohnovy choroby
Pouze nejlehčí formy Crohnovy choroby lze léčit aminosalicyláty (léky, které potlačují zánětlivou aktivitu lokálním působením ve sliznici střeva). Jejich účinnost je nižší, ale mají minimum nežádoucích účinků. Aktivní onemocnění obvykle vyžaduje užívání kortikosteroidů, následně pak imunosupresiv. Imunosupresiva se používají k utlumení aktivity imunitního systému. V posledních dvaceti letech jsou v léčbě Crohnovy choroby používána také biologika. Biologická léčba je nasazována pacientům, u nichž běžná terapie selhává, nemocným s perianální (v oblasti řitního otvoru) formou Crohnovy nemoci, nebo pacientům s některými mimostřevními příznaky. Biologika jsou velmi efektivní a většinou i bezpečná, stejně jako jiné léky mohou ale mít i účinky nežádoucí. Nejčastěji jde o alergické reakce, infekce, nebo abnormálních reakce imunitního systému způsobující např. kožní či kloubní obtíže.
Vedlejší účinky léčby
Biologická léčba – Dlouhodobá rizika jsou méně jasná, v současnosti je zřejmé, že může mírně zvýšit riziko vzniku kožního melanomu (rakoviny kůže). Praktickým důsledkem je potřeba důkladné ochrany kvalitními krémy a omezení doby pobytu na slunci u takto léčených pacientů. Kouření snižuje účinnost biologické léčby u nemocných s Crohnovou chorobou, protože má celkově negativní vliv na průběh této nemoci.
Kortikoidy – Kortikoidy jsou steroidní hormony, které mají protizánětlivé účinky a potlačují imunitní systém, tak jako to bylo i u imunosupresiv. Používají se v období, kdy je zvýšená aktivita zánětu u tlustého střeva. Nedoporučuje se však dlouhodobá léčba, jelikož mají mnoho nežádoucích účinků. Mezi ty patří akné, strie, nadměrné ochlupení, ztenčení kůže aj.
Operace
Většina pacientů s Crohnovou chorobou musí být během života operována. Za určitých okolností je operace dokonce nejvhodnější metodou léčby. Důvodem k operaci jsou zejména zúženiny střeva, píštěle a abscesy. Nejčastější operací u pacientů s Crohnovou chorobou je ileocékální resekce (odstranění části střeva v oblasti přechodu tenkého a tlustého střeva). Hlavním cílem je vyhnout se opakovaným rozsáhlým operacím, které vedou ke zkrácení tenkého střeva.