Absurdno nespí. Vysmívá se nám do očí a bez nejnepatrnějších pohybů se ztrácí, pak znovu objevuje. Nikdo z nás se s ním nedozvídá, o co jde, máme pouze možnost schovat se. Nedát se však nedá, najde si cestu a my v ní stojíme. Nevědomí nás neochrání, odhaluje nám pravdy a nepravdy a nepočítá s rozumem či jasným myšlením. Konceptuálně se pořad vrací do zákoutí mozku a hledá to, co by se světla světa nedočkalo. Jako koncept, drze neopovážlivý, se ridí a vystupuje pomalu ale jistě do sféry bdících snů.