Historie výpočetní techniky
Předchůdci počítačů
abakus – nejstarší předek počítačů,
počítací pomůcka založená na principu posuvných
korálků.
V Číně byl abakus používán od 13. století,
v Japonsku pak od století 17.
Leonardo da Vinci – první návrh mechanické
kalkulačky (renesance)
Wilheim Schickard – první funkční mechanická
kalkulačka, sestrojená v roce 1623
Blaise Pascal si v roce 1642 vyrobil vlastní mechanickou
kalkulačku. V té době mu bylo pouhých devatenáct let.
Kalkulačka z kovu byla schopna pouze sčítat a odčítat.
Joseph-Marie Jacquard – použití děrných štítků k řízení tkalcovského stavu (1805)
Hermann Hollerith – zpracování sčítání lidu za pomoci děrných štítků (1890)
Charles Babbage je považován za tvůrce prvního počítače, který ale nebyl nikdy dokončen. V roce 1834 Babbage navrhl programově řízený mechanický číslicový počítač, který nazval „analytický stroj“, který měl pracovat podle programu, vyděrovaného na papírových kartách. Jeho koncepce již v podstatě odpovídala běžným počítačům
– měl aritmetickou jednotku, paměť, vstupní jednotku a tiskárnu.
Gottfrield Wilheim von Leibniz zdokonalil v roce 1694 Pascalovu kalkulačku. Jeho tzv. krokový kalkulátor uměl kromě sčítání a odčítání také násobení, dělení a
druhou mocninu. První hromadně vyráběnou a používanou mechanickou kalkulačku sestrojil v roce 1820 Thomas de Colmar. Přístroj se nazýval aritmometr
a uměl sčítat, odečítat, násobit a dělit.
Kalkulátory založené na mechanickém
principu se udrželi ve výrobě až do 60. let 20. století, kdy je nahradily nejprve elektrické kalkulačky a později elektronické počítače.
generace počítačů 1945 – 1951
V roce 1944 byl na Pensylvánské
universitě uveden do provozu první
elektronkový počítač ENIAC. Za vývojem
stáli John W. Mauchly, John Presper
Eckert a John von Neumann. Umožňoval
vytvoření smyčky i podmíněné skoky
generace počítačů 1951 – 1956 ENIAC
Počítače druhé generace charakterizuje použití tranzistorů které dovolily
zlepšit všechny parametry počítačů (zmenšení rozměrů, zvýšení rychlosti a spolehlivosti, snížení energetických nároků). Díky počátku obchodu s počítači byla snaha o co nejlepší využití počítače, proto vznikají první dávkové systémy, které byly zaváděny do počítače pomocí děrné pásky, štítků nebo magnetické pásky a které se využívaly při prodeji strojového času počítače (pronájem počítače po dobu vykonání programu).
generace počítačů (1965 – 1980)
Třetí generace je charakteristická použitím integrovaných obvodů. S
postupem času roste počet tranzistorů v integrovaném obvodu. Začal se
prodávat jeho strojový čas počítače, objevilo se multiprogramování –
zatímco jeden program čeká na dokončení I/O operace, je procesorem
zpracovávána druhá úloha. Objevuje se první podpora multitaskingu. Zavádí
se interaktivních systémy (počítač v reálném čase reaguje na požadavky
uživatele). Kromě velkých sálových počítačů se objevují i první minipočítače
a mikropočítače.
generace počítačů (od roku 1981)
V roce 1969 zavedla americká firma Texas Instruments výrobu mikroprocesorů.
Ten v počítači plní funkci centrální jednotky, tzv. CPU (Central Processing Unit),
nazývané také procesor. Ten v sobě spojuje funkce desítek tisíc tranzistorů(v
dnešních procesorech desítek milionů). CPU řídí a koordinuje celý počítačový
systém.
http://zs.vlachovice.cz/e_download.php?file=data/editor/1149cs_1.pdf&original=Historie+pc.pdf