Vnitrohorské svitky
Božstva
Nad Vnitrohořím bdí několik božských bytostí, jež pomáhají udržovat harmonii a klid.
Matka Āma
Matka Āma, jméno pro bytost velice dlouhou a bílou, jejíž hada připomínající tělo nepřestavitelných rozměrů dřímá v Mateřím Chrámu uprostřed nitra Kailasu. Chrám odkazuje na Matčiny zlaté perly usazené do dlouhého těla a další elementy božského těla. Sněhově bílá srst, místy třpytivě zlatými detaily, upozorňuje na Matčinu čistotu a krásu. Tuto nevinnost narušují znaky a nerovné pruhy, které její srst zabarvují do krvavé červeně a přináší do zjevu jakýsi zmatek. Ten upevňuje také Matčino třetí oko na čele, jež zůstává otevřené již celá staletí.
Nikdo nezná zcela všechny schopnosti této bytosti. Avšak praví se, že Matka prostředním okem zří vše živé uvnitř Kailasu a ještě víc. Pozoruhodné je, že oproti stále otevřenému oku její postranní oči zůstávají po většinu času spící. Dle pověstí Matka třetím okem pozoruje své králoství a hlídá jeho harmonickou balanci. K tomu jí napomáhají nejrůznější magie, které umí darovat Nudrakům Nuti. Ta nejvzácnější a nejhodnotnější kouzla se avšak skrývají v jejích potomcích. Matka Āma, jak lze vyčíst ze jména, je matkou všech Nudraků. Způsob příchodu na svět těchto tvorů vnímá sv+tjasdb,mnvdfn Svět Vnitrohoří funguje na koloběhu života, a proto je zapotřebí, aby Nudraci darovali kousek sebe pro zrod nové duše. Matka přijímá tyto dary a jakmile jich získá dostatek, přidá do magické směsice svou část duše čímž zplodí nového Nudraka.
Horští lvi
Horští lvi, častěji nazýváni jako Singha, je pár dvou šelmu připomínající bytosti. Velikostně dosahují do výšky v kohoutku podobně jako Aksa, ovšem vzhledem k jejich stavbě těla působí daleko mohutněji a silněji. Singha vybočuje z řad bůžků a božstev svým počtem – jedná se o párovou bytost, a tudíž nikdy neexistuje míň nebo víc horských lvů jak dva. Dvojice žije jeden pro druhého. Jejich duše jsou natolik propletené, že se to projevuje při všem, co dělají. Když jeden vykročí pravou, druhý levou. Při výdechu lva se ten druhý nadechuje. Toto spojení symbolizují trojúhelníky na čelech horských lvů.
Mohli bychom říct, že horský lev je velice příhodné jméno už jen díky vzhledu. Smetanově bílá srst s dlouhou načechranou hřívou tvoří siluetu hodnou nebezpečné velké kočky. Od nám známého lva se nicméně liší ocasem, krátkým ohonem s naducanými vlasy. Na kořenu ocasu je přichycena červená stuha, jež ukazuje vlídnost tvora. Vyprávění mluví o tom, že Singha bez stuhy se chová zdivočele a nebezpečně. Kailasské Singhy mohou působit nepřátelsky kvůli svým čouhajícím tesákům a velkému obočí, nemusíte se ale bát. Tato stvoření v dnešní době děsí pouze nudraky nedbající na spravedlnost a bezpečnost města.
Kdysi Singha střežili horu před lidmi kdo jiný a pro putující mnichy bylo nebezpečné se k hoře byť jen přiblížit. Kvůli idk problémky asi Singha dostali poručeno se stáhnout a od té doby za svůj revír pokládají město Sirce, konkrétně jeho hradby. Horští lvi pochodují po hradebních ulicích s příhodným jménem Krevnice. cestují od jednoho konce k druhému, každý lev po jedné straně města, jižní a severní. Kontrolují klid a pořádek, zároveň ztělesňují sílu města, čímž povznáší atmosféru kolemjdoucích nudraků. Při slavnostech a významných dnech veselí obyvatele Sirce svým párovým tancem na náměstí.
Býk Nandi
Svatý skot blahobytu a sporoty, volaný Nandikeshwara, bdí nad zelení, mláďaty a novými životy, jež usilovně žadoní o poznání, a modlí se za štěstí při jejich cestách.
Bohatě zdobený samec jaka, jmenovaný Nandi, bývá nazýván bohem hojnosti, úspěchu, štěstí a radosti. Často se jeho jméno skloňuje u zemědělství, řemesel a všeobecně práce. Jačí temnou hnědou srst rozzařují okrové konečky vlasů, které pokrývají celé tělo. Dominantou býka jsou zpravidla rohy a ty Nandiho na tom nejsou jinak. Mohutné kusy šedé hmoty se vzpínají a zatáčí nad býčí hlavou, přičemž přenášejí pozlacenou kulatou desku ze dřeva se symbolem posvátného květu lotosu. Bohatě zdobená pokrývka na býčích zádech obsahuje nějen lotosové kvítí, ale také symbol svatého zvuku óm. Tělo Nandiho z nejrůznějších stran ovíjí závoje, včetně těch, co visí ze špiček rohů a rozpínají se až na záď bájného tvora.
Býka nejčastěji potkáte okolo polí a sadů, kde tráví čas zdánlivě ledabylým poleháváním v zeleni. Je avšak důležité zmínit, že i pouhá existence tohoto tvora přináší prosperitu flóře a fauně kolem něj. Posvátnými symboly na svých ozdobách přivolává a posbírává dobrou energii a tu poté rozsévá do přírody, když tmavé jačí chlupy padají a zapomínají se v trsích trávy. Praví se, že tyto chlupy přináší štěstí, úspěch a bohatství, a proto je nudraci sbírají a pokládají je na místa, která by jim měla přinést peníze. Není tedy divu, že ve spoustě obchodech a pracovnách naleznete provázkem svázané tmavé vlasy zavěšené nad pokladnu nebo nádobky schovávající chumel srsti božského býka.